V Brne zdochol pes, Košice sa tešia
Mesiac autorského čítania vstupuje do 16. ročníka. Už piaty rok končí jedna z etáp veľkej literárnej tour v Košiciach.
V piatok predstavili v Kasárňach/ Kulturparku svoju tvorbu mladá česká poetka Marie Iljašenko a medzinárodne uznávaná spisovateľka Oksana Zabužko z Ukrajiny.
V Košiciach, pochopiteľne, nechýbal otec nápadu a neúnavný organizátor jedného z najvýznamnejších knižných podujatí v Európe Petr Minařík z brnenského vydavateľstva Větrné mlýny.
Jedna vec je nápad, druhá jeho zhmotnenie. Kto (čo) vás inšpiroval(o)?
Inspirací byly divadelní prázdniny. Bylo nám líto, že se toho v Brně o divadelních a školních prázdninách moc neděje, jak se říká, chcípnul tam pes. Herci a kulisáci mají zasloužené prázdniny a divadla jsou prázdná. Ta divadla nás lákala. A protože v našich zeměpisných šířkách nemám žádný literární dům, kde by se autoři a čtenáři mohli potkávat, tak se nám divadla zdála logickým místem. Nápad zprvu vypadal možná i trošku absurdně – horký červenec, divadlo a autorské čtení, poměrně nudný formát… Ale – vyšlo to, což je malý zázrak.
V roku 2005 ste sa rozhodli s projektom prekročiť hranice Česka. Čo vás lákalo smerom na východ od rieky Moravy?
Dobří partneři. Dlouho jsme chtěli vyrazit z malého rybníčku. Chtěli jsme představit nejen české autory, ale přibrat k nim i ty slovenské, protože jim každý rozumí. A trošku také nabourat tradiční českou ignoranci ke svým sousedům. A když mít Slováky na festivalu, tak se zdálo dobré i na Slovensko vyrazit, k čemuž se později přidalo také Polsko.
Za partnerské mesto ste si v roku 2011 zvolili Košice. Literárna Bratislava sa odvtedy na Košice díva žiarlivým okom a rada by štafetu na trati, ktorú každoročne absolvujú misionári slova, po Košiciach prevzala…
Bratislava by pro někoho mohla být logičtější, ale ne pro nás. Věřím, že Košice jsou jedno z nejperspektivnějších měst střední Evropy, bude to bolet a bude to trvat, ale každý sen najde naplnění, když se usilujeme, věřím v to. Ten efekt je, samozřejmě, důležitý také v tom, že spousta autorů byla v Praze i Bratislavě, ale v Brně a Košicích ne, takto je to pro ně větší dobrodružství. V Košicích jsme potkali Ivetu Hurnou, ředitelku Knižnice pre deti a mládež, která měla tu odvahu a šla do toho s námi. Dodnes jsem jí za to vděčný. Dnes o Měsíci autorského čtení říkáme, že je to festival druhých a třetích měst, není v něm žádná metropole. Myslím, že je fajn, že i literatura přispívá k této decentralizaci.
Čím je tento ročník výnimočný?
V mnoha ohledech. Novým městem na trase je ukrajinský Lvov. Denně budou autoři jezdit autem z Košic do tohoto literárního velkoměsta Haliče. Samozřejmě, už účast čestného hosta, kterým jsou spisovatelky a spisovatelé z Ukrajiny, je výjimečná. Podařilo se nám získat skutečné hvězdy. Novinkou je také, že všem 31 ukrajinským autorům vyjde během festivalu kniha v českém nebo slovenském překladu. Prodávat se bude jen na festivalu a v knihkupectvích Artforum.
Ako sa vám podarilo presvedčiť trebárs pražského rabína Karola Sidona alebo jedného z najčítanejších českých autorov Michala Viewegha, aby absolvovali takúto mimoriadne (nielen fyzicky) náročnú tour?
Karol Sidon měl jedinou podmínku, aby nečetl a necestoval o šábesu. Michal Viewegh neměl podmínky žádné. Čím větší hvězda literárního nebe, tím pokornější člověk, alespoň se mi to zdá. A asi hraje roli fakt, že spisovatel sedí doma u počítače sám a píše. Najednou se potká s těmi, pro které to vše dělá, tedy se čtenáři.